STRAVA A DLOUHOVĚKOST
Je snem mnoha lidí dožít se vysokého věku a pobyt na tomto světě si užít se všemi jeho radostmi. V posledních letech zažíváme fenomén v podobě nárůstu počtu stoletých lidí, což nejen u vědecky smýšlející veřejnosti vyvolává otázku, zda a v jakém rozsahu je možné posouvat hranici dožití. Zvyšuje se i průměrný věk populace, odpovědnost za tento úspěch nese především moderní medicína. Podařilo se jí totiž účinně potlačovat nejčastější příčiny úmrtí – srdečně cévní choroby a nádorová onemocnění, která dohromady každoročně zabíjí přibližně 80 % lidí na celé planetě. Tato chvályhodná schopnost lékařů postupně prodlužovat délku života ale neodpovídá na otázku, jak je možné se dožít stovky, navíc ideálně v plném zdraví. Potlačování chorob v jejich příznacích a udržování jedince na živu za cenu nemalých nákladů, kdy výsledkem je stav přežívání a ne plnohodnotného života, není v úplně souladu s představami lidí milujících život. Dobrou zprávou je, že roste množství seriózních vědeckých poznatků zkoumajících problematiku dlouhověkosti.
Jaká zjištění přinášejí?
Máme definovaný seznam vlivů, o kterých spolehlivě víme, že se spolupodílí na zkracování délky života – kouření, užívání tvrdých drog, (nepřiměřená) konzumace alkoholu, kvalita ovzduší, užívání některých léků, přemíra stresu, genetická výbava, v neposlední řadě i přístup ke stravování. Právě strava je pod velkým výzkumným drobnohledem, protože se ukazuje, že disponuje nepřebernou škálou faktorů ovlivňujících chod a životaschopnost lidských buněk. Není sice možné říci, které z následujícího výčtu mají větší dopad a podložit toto tvrzení exaktním hodnocením, běžného „smrtelníka“ ale toto nemusí trápit. Důležité je to, v jakém rozsahu je bude schopen dlouhodobě aplikovat ve svém životě.
Nejvíce se diskutuje o kvalitě stravy ve smyslu vyhýbání se ultrazprocesovaným potravinám, kterým se přisuzuje největší podíl na vzniku civilizačních onemocnění a tedy i zhoršování kvality života včetně jeho zkracování. Zatím neexistuje globální shoda odborníků na tom, jak takovou potravinu definovat, nejčastěji se ale prezentuje model, kdy vysoce průmyslově zpracovaný produkt obsahuje 5 a více různých ingrediencí. První rada v oblasti úprav svého jídelníčku proto zní – jezte normální jídlo. Ne takové, které prošlo zbytečnými technologickými zásahy snižujícími jeho nutriční hodnotu, ale přirozené, nezprocesované.
Dalším faktorem je přebytek
Naučili jsme se jíst více, než ve skutečnosti potřebujeme, takto nutíme buňky v těle k tvorbě nadbytku energie. Vedlejším produktem tohoto procesu je vznik volných radikálů, které vytváří oxidační stres. Tyto látky poškozují strukturu buněčných membrán a DNA, zvyšuje se riziko mutací a zkracuje životnost buněk. Situace je elegantně řešitelná kontrolou energetické bilance, u které ale naprostou většinu zájemců o racionální stravování začne jímat hrůza z počítání každé kalorie. Dobrou zprávou je, že střídmost na talíři není podmíněná každodenní matematikou, většinou stačí provést dvě relativně malé změny:
- První je vyhýbání se zmíněným ultrazprocesovaným potravinám, jelikož z nich získáváme mnohem více energie.
- Druhá spočívá ve zvýšení příjmu vlákniny, protože obsahuje minimum energie a současně zvětšuje objem stravy. Obnáší to navýšit příjem zeleniny a ovoce a zařadit do stravy luštěniny, se kterými se naše gastronomie příliš nekamarádí.
Při snaze vyhnout se následkům moderního obžerství se současně oroduje za zvýšený příjem antioxidačně působících látek. Antioxidanty mají schopnost zhášet volné radikály, najdeme je ve všech přirozených potravinách, nejvíce v čerstvých zdrojích ovoce a zeleniny. Má význam „koketovat“ i s doplňkovou výživou, která umí nabídnout vysoce účinné směsi, které přirozenou stravou nezajistíme. Při výběru produktů dělá mnoho lidí fatální chybu, když upřednostní izolované látky (např. vitamín C, vitamín E, beta-karoten) před komplexní směsí.
Samostatné antioxidanty totiž vykazují prooxidační účinek, což znamená, že ve výsledku naopak produkci volných radikálů zvyšují.
Co říkají výzkumy
Výzkumy poukazují i na velmi zajímavý vztah dlouhověkosti a množství základních živin na každodenním talíři. Ukazuje se například, že délku života negativně ovlivňuje konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa. Dále se jako klíčový faktor jeví podíl vlákniny, která kromě jiného slouží jako hlavní zdroj potravy pro probiotické mikroorganismy ve střevním traktu. Jejich diverzita i druhové zastoupení zlepšují imunitní funkce a významně se podílí na potlačování zánětů. Analýza stravovacích návyků lidí dožívajících se vysokého věku na různých místech planety ukázala, že jejich společným prvkem je právě dostatečný a pravidelný příjem vlákniny. Tento souvisí především s pestrostí jídelníčku, tedy pravidelnou konzumací zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin a ořechů.
Prozánětlivé podmínky, za nimiž stojí nevhodná koncepce stravy a které provází vznik naprosté většiny chorob, máme možnost ovlivnit nejen dostatečným příjmem vlákniny, zvýšením příjmu antioxidantů a vyhýbání se obžerství. Roli hraje i nižší podíl živočišných potravin vůči rostlinným, kde ale podmínkou není přechod na vegetariánství, či správný poměr mezi omega-3 a omega-6 tuky, který obnáší kontrolu zastoupení tuků v jídelníčku a jejich složení.
Dílčích faktorů, které se prokazatelně spolupodílejí na optimalizaci fungování lidského těla, je podstatně více. I přesto, že výživa je – stejně jako ostatní obory – složitou a komplexní oblastí, je možné ke změnám ve stravování přistupovat jednoduše. Jídelníček lidí, kteří se dožili vysokého věku, dlouhodobě vykazuje několik základních charakteristik – střídmost, orientaci na čerstvé potraviny, nadprůměrný příjem vlákniny, nižší podíl červeného masa. Moderní stravovací návyky většinu populace posunuly do stavu, ve kterém potřebná změna bude znamenat nemalý zásah do jejich zóny komfortu. Praxe ale ukazuje, že jedinec s dostatečnou nutriční gramotností a vůlí ke změnám je toto schopen zvládnout bez větších problémů. Platí, že na prodloužení života má podstatný vliv doba, po kterou se zdravě stravujeme. Čím dříve se změnou začneme, tím větší efekt získáme.
